Obsáhlá kniha k výstavě obrazů Verborgene Moderne - Faszination des Okkulten um 1900.
Kniha vázaná 28 x 24 cm, 296 stran.
Jazyk: anglicky
FERDINAND HODLER, Pohled do nekonečna III (Detail), 1903/04 © Musée cantonal des Beaux-Arts de Lausanne. Získáno 1994 | Foto: Musée cantonal des Beaux-Arts de Lausanne
Na konci 19. století sílila kritika materialismu industrializované společnosti. Mnozí toužili po novém, s přírodou spojeném životě. Friedrich Nietzsche byl čten s nadšením a opera Richarda Wagnera Parsifal byla interpretována jako pacifistický manifest. Renomovaný malíř Hans Makart maloval scény z Wagnerova cyklu Prstenů. Karl Wilhelm Diefenbach – Wagnerovský nadšenec, umělecký prorok a nudista – založil v roce 1897 ve Vídni venkovskou obec. Vídeňští separatisté přijali Wagnerův ideál Gesamtkunstwerku (celkového uměleckého díla).
Moderní teosofie, ovlivněná tradicemi Dálného východu, si našla cestu do vegetariánských setkání vídeňských intelektuálů. Marie Langová, aktivistka za práva žen a propagátorka hnutí za sociální reformy, také pocházela z teosofického prostředí; její syn Erwin Lang ve svých obrazech zachytil expresionistický tanec sester Wiesenthalových. Spiritualismus nabízel ženám další možnosti: Gertrude Honzatko-Medizová tvořila mediumistické kresby. V sousedních zemích etablovaní malíři jako Albert von Keller a Gabriel von Max dokumentovali jejich transové stavy. Spisovatel August Strindberg, který měl výrazné sklony k ezoterismu, maloval ponuré krajinářské vize. Dílo jeho přítele Edvarda Muncha a víra v existenci životodárných, neviditelných paprsků poskytly nové umělecké impulsy. Richard Gerstl, Arnold Schoenberg, Egon Schiele, Oskar Kokoschka a Max Oppenheimer chápali své modely jako auratická zjevení. Moderní psychologie se slučovala se snovými intuicemi. Vznik abstraktní malby by byl také sotva myslitelný bez vlivu okultních spisů.
